I když počet nízkoenergetických dřevostaveb narůstá, stále značně pokulháváme za okolními zeměmi.

Dřevo bylo stavebním materiálem od prvopočátku stavebnictví. Navíc je obnovitelným zdrojem. Tak proč jej nevyužívat?

Životnost nízkoenergetických dřevostaveb

Mnoho z nás má s dřevem spojenu rychlou zkázu. Dřevo může navlhnout a začít trouchnivět. U nízkoenergetických dřevostaveb tento fakt neplatí.

Nízkoenergetické dřevostavby mají srovnatelnou životnost jako zděné domy. Mají normovanou pevnost, stabilitu i životnost. Jediným rozdílem je to, že o dřevostavbu se musíte určitým způsobem starat.

Odolnost nízkoenergetických dřevostaveb proti ohni

Všichni víme, že dřevo dobře hoří. Předsudky o rychlejší zkáze dřevěných domů při ohni jsou však neoprávněné.

Dřevené konstrukce domů jsou totiž proti požárům odolné. Masivní dřevo ohoří maximálně na povrchu. Oheň dále neproniká. Navíc je možné předvídat, jakým způsobem hoří. Což u jiných materiálů nelze. Díky této předvídatelnosti je pak mnohonásobně usnadněno případné hašení.

Mnohem nebezpečnější je při požárech vzplanutí nábytku či textilních doplňků.

Všechny dřevěné domy jsou stavěny tak, aby byl v případě požáru zajištěn bezpečný odchod obyvatel domu. Na opuštění budovy pak mají několik desítek minut.

Škůdci a nízkoenergetické dřevostavby

Nízkoenergetická dřevostavba stavěná odborníky nepodlehne ani zkáze v této podobě. Díky konstrukčním detailům je zabráněno vnikání vlhkosti do konstrukce domu. Dále je samozřejmě dřevo proti všem typů škůdcům a plísní chráněno chemicky. Dříve dřevěné domy chemicky chráněné nebyly a stojí dodnes.